Tvárnice se ukládají na připravený vodorovný základový pas, tvořený vrstvou zatvrdlého betonu min. třídy C 16/20 uloženou v nezámrzné hloubce (cca 800 mm) na zhutněné podloží základové rýhy výkopu (dle projektu stavby). Betonový základ by měl vystupovat cca 50 mm nad okolní terén. Mezi betonový základ a první vrstvu štípaných tvárnic se obvykle vkládá izolační materiál zabraňující vzlínání zemní vlhkosti do povrchu tvárnic.
V případě více zatěžované, např. opěrné konstrukce ze štípaných tvárnic je nutné, aby byla navržena statikem. Pro průběžné zdivo se používají tvárnice jednostranně nebo oboustranně štípané. Pro vyzdívání rohů, plotových sloupků nebo zakončení stěn se používají rohové a třístranně štípané tvárnice. Dělení tvárnic se provádí stolovou pilou na beton nebo úhlovou bruskou s diamantovým kotoučem.
Při návrhu a výstavbě stěn a objektů je nutno zohlednit požadavky stavby na ochranu proti dilatačnímu působení. V případě dlouhých liniových stěn (např plotů) je nutné vytvářet dilatační celky umožňující roztahování a smršťování konstrukce vlivem prostředí. Vzdálenost jednotlivých spár vytvořených mezi dilatačnímy celky se doporučuje max. 6 m.
Tvárnice je možné dle typu a zatížení stěny prolévat betonem. K tomu je nutné použít pouze kvalitní beton min. třídy C 12/15 bez nečistot a hlinitých příměsí. Zálivka a její vytvrzení musí probíhat za příznivých klimatických podmínek (teplota min. 5 °C, ale raději 10 °C nad bodem mrazu i v noci) jinak je nebezpečí praskání tvárnic vlivem odlišného tepelného chování tvárnic a výplně.
Zdivo plotů, které není ukončeno střešní konstrukcí je nutno chránit proti dešti zakrytím pomocí betonových stříšek a hlavic, které se k tvárnicím připevňují pomocí mrazuvzdorného stavebního lepidla. Spáry mezi stříškami se utěsňují průžnou spárovací hmotou. Spáry mezi tvárnicemi se vyplňují vhodným typem mrazuvzdorné spárovací malty. Štípaný povrch tvárnic lze rovněž chránit proti vlhkosti a vzniku vápenných výkvětů pomocí transparentního hydrofobního nátěru.
